Jdi na obsah Jdi na menu
 


Manželská poradna

3. 11. 2007

-Na vaše přání sem tady otevřel poradnu

Vaše trable pište zde do komentářů a já se vám pokusím odpovědět a poradit..

Zde pracuje paní Markéta

Pracovní doby
Po-St: 15:OO hod. do 16:OO hod.
Čtvrtek: volno
Pá: 15:OO hod. do 16:OO hod.
So-Ne: jen podle potřeby

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Co bude dál?!

(Jana, 2. 9. 2008 13:37)

Co se má dělat či čím se řídit, když manžel přijde na "nevěru". nevěru ve smyslu schůzek bez jeho vědomí. Má vůbec právo se mi koukat do soukromého telefonu, kdo volá či píše? Od partnera se má člověk opřít, když je v nesnází a nemá podrážet nohy jako se to stalo a děje. Znala jsem přítele, který mě podržel a bylo a je mi s ním dobře. rozvádět se nechci. bojím se o svého 4-letého syna. už teď ho štve proti mě. Říkám mu, že ho už nemám ráda, že jsem si našla jiného tatínka. chtěla jsem jít s manželem do poradny, ale prý on problém nemám. to já! Kvůli manželovi jsem se dostala i do dluhů. On něco chtěl a půjčka byla na mé jméno a tak jsem to samozřejmě musela platit. komunice je na mrtvém bodě. mluvíme spolu jen když chci jít ven třeba s mojí sestrou a já se ho musím zeptat, zda-li můžu. když jsem chtěla tento problém řešit s kamarádkou, která byla ve stejné situaci, jsem hned drbna, která co neví to nepoví. Ráda bych to vyřešila, ale už nevím, jak. Bez komunikace. Už nevím jak dál.

Co je to "rodina"

(Jarda, 2. 9. 2008 9:22)

Dobrý den. Prosím, poraďte mi. Jsem rozvedený a děti mám v podstatě už soběstačné. Abych nebyl sám, tak jsem si našel přítelkyni, které kdysi její bývalý manžel večer řekl, že je homosexuál a ráno zůstala s dvěma malými dětmi (2 a 3 roky) v bytě sama. Později se rozvedli, nicméně jezdila a jezdí s dětmi a bývalým manželem (+ jeho homosexulální partner) na společné dovolené, navštěvují se při různých výročích, oslavách, tráví společně vánoce. Všechno údajně v zájmu dětí, aby jim "nesebrala" tátu. Společných oslav a vánoc jsem se začal zúčastňovat i já a nepřipadalo mi to nenormální. Měl jsem pro to pochopení. Toleroval jsem časté vzájemné návštěvy (včetně homosexuálního partnera) a měl jsem pochopení pro to, že děti vidí ve svém tátovi stále úžasného obdivovaného tátu, pro kterého není problém si koupit náklonnost svých dětí drahým dárkem, i když je nikdy v životě nepřebalil, nevozil v kočárku, nevykoupal. Myslel jsem si, že pro svou přítelkyni budu partnerem, oporou, pomocníkem v péči o děti a pomocníkem v domácnosti. Po nastěhování ale začala vyžadovat společný účet, společné finance, odmítala moje důchodové a úrazové pojištění a všechny svoje požadavky vysvětlovala tím, že to tak v rodině chodí. Já jsem se jí mockrát pokoušel citlivě vysvětlit, že náš vztah není "rodina". Vyjádřil jsem ji svůj názor na rodinu: že "nová rodina" zpravidla přetrhá citové vazby na biologického rodiče a vytváří si vlastní citové vazby anebo si pořídí vlastní dítě. Tím náš vztah asi zkončí. Poznali jsme, že jsme každý hledali něco jiného. Moje otázka zní: Je tento jev častý? Je běžné, že v "nové rodině" jsou udržovány a pěstovány citové vazby na odloučeného rodiče a jeho nového partnera? Že spolu tráví společné vánoce, výlety, dovolené? Existují lidé, kteří jsou ochotni takový vztah považovat za "rodinu" a jako v rodině žít? Moje otázka se týká statistiky, abych vědělm zda vybočuji z řady nebo nikoliv. Děkuji za odpověď.

Pro Alenu

(vera, 1. 9. 2008 17:09)

Paní Aleno, když čtu Vaše řádky je mi s Vámi smutno.Já jsem vdaná 25 let a zjistila jsem, že mě manžel munimálně 3 roky podvádí, Je Hrozné, že mě to vůbec nenapadlo. Choval se ke mně hezky , trávili ksme spolu spoustu volného času, manžal neustále psal SMS zprávy ale já bláhová jsem si myslela, že je to všechno pracovní.Děti máme už verlké-24 a 23 let, ty to věděli ale netušily, že já to nevím. Až když se jednou nechtěně podřekly tak jsem začala pátrat a já a všechno jsem si potvrdila. Přečetla jsem spoustu ščlánů o něvěře, moc hezky se to píše ale skutečnoist je jiná.Udělala jsem všechno co podváděná žerna dělat nemá.4etla jsem mu mobil-tak si pořídil jiny s tajmým čislem, sleduju ho když jede pryč, občas nadávám, občas brečím, pak slibuju že se o ná nerbudu bavit a pak mu všechno zase vyčtu.Prostě neumím se řídit podle knih. SRdce mi jednou řekne at ho vyhodím, pak si zase vzpemenu ci všechno pekného jsme prožili a chci s ním být dále. Ale hrozuně mě to všechno zranuje a bolí u srdce.Neustíále mi ríká, že vse ukončil, ale zase mu přijdu na velice eritickou sms a jsem zase v koncích. Onse se mnou o tom nchce bavit, neví co poříád chci řešit.Ale rozhodnout sám se neumí.Ani já si neumím představit jak to jednou řeknu své matce, která prožila spokojene manželství, rok je po operaci mozku, a naše manželství vypadá jako velice spokojené. Kamarádky mi závidějí jakého mám hodného manžala, jaká je u nás pohoda když nekdo přijde.Jý sama si už rok připadám jako ve zlém snu. Byla jsem u psycholožky a tam jsem se nic nového nedozvěděla. Paní psycholožka mi řekla, že je můj mabžel nerozhodny a že to mám těžké. To je tedy pravda.Držím Vám Aleno palce, napište, ono to někdy trochu opravdu pomůže se z bolesti trochu vypsat. Zdravím Věra

nevím co bude

(Alena, 28. 8. 2008 22:29)

Před týdnem jsem psala, že nevím co bude a tak před chvílí jsem se dozvěděla, že manžel v sobotu nebude večer doma. Akdyž jsem na něj naléhala, kde bude mi odpověděl, že někoho má a že je konec. po 11 letech, kdy já najivně jsem si myslela, že tohle se stát mě nikdy nemůže, že pro něj na vždy budu jen já a naše děti. Nemůžu uvěřit, že ani naše holčičky jsou mu lhostejné.. Nemůžu si ani poplakat před dětmi, protože jakmile mě vidí plakat,hned se ptají co mi je a rozbrečí se také. Musím to tajit před všemi, nedokážu si představit jak to všem řeknem i jeho rodičům ,mým a známým. Strašně se za to stydím. Jsem na všechno sama. Už v sobě necítím vůbec nic, jen těžkej balvan a mozek mi už vůbec nemyslí. bojim se zavřít oči.
Jak si o všem máme promluvit? Naoko náš vztah vypadá celkem v pohodě. Vyhýbá se mi. Strašně se bojim o holčičky, jsou moc citlivé.

pomoc

(František, 23. 8. 2008 15:49)

Jak jsem si tady přečetl, tak to vypadá, že za všechno můžeme mi chlapy. Jsem osm let ženatý, mám dvě děti 7 a 3 roků. Před narozením druhého syna jsem měl s manželkou velké neschody. Potom se to uklidnilo. Nyní se se mnou manželka přestala bavit dá se říci ze dne na den a když jsem se zeptal co jsem provedl, řekla mi že si se mnou nemá co říct. za dva dny jsem se zeptal ještě jednou a to už mi řekla že ke mě nic necítí a že chce odejít, že se ve vztahu dusí!!! Já to vidím tak že vůbec nemyslí na děti. nemam slov. poradte díík

Vyhaslý vztah

(Jarmila Marešová, 22. 8. 2008 23:52)

Nevím jestli jsem ten pravý, kterému se dá poradit. Jsem vdaná 45 let. Když jsme se vzali, byl můj muž extrovert, velice společenský, ale jak mu přibývají léta stává se z něho takový introvert, že stěží snese mne. Když se ohlásí na návštěvu naše jediná dcera, zřetelně dává najevo, že by jí už nejraději viděl záda. Na stará kolena se z něho stává lakomec, počítá každou korunu a z důchodu mi dá jen tisíc korun a počítá mi každý rohlík. To bych snad ještě snesla, ale když se mnou mluví, tak mám dojem, že mne má na vychování, protože veškerá naše konverzace se točí kolem toho, co jsem udělala špatně, nebo co jsem řekla
špatně. Protože už je v důchodu, čili je doma a já pracuji pouze na krácený úvazek, trávime spolu dost času, ale někdy mám pocit že už to nezvládnu a něco vyvedu. Dcera mě uklidňuje, že si na mně jen zvedá sebevědomí, celý život jsem byla v práci i ve společnosti úspěšnější, ale dřív mu to nevadilo. Je doma jako jezevec, za kulturou, nebo na dovolené ho nedostanu, jezdím tedy sama ale uvědomuji si, že už nám moc života nezbývá a chtěla bych ho prožít v klidu ale manžel si vždy najde nějaký důvod aby mne
sejmul. Ještě že máme poměrně velký domek, takže mám kam zalézt. Veškeré naše debaty trvají dohromady max.1/4 hodiny a i to mne stačí, abych se z nich
hodinu vzpamatovávala. Nevím co by ode mne chtěl, každý den má čerstvý kompletní oběd, má uklizeno, čisté prádlo, plnou lednici, nikdy jsem neprovozovala
nevěru. Chci jenom klidné stáří, stačí neduhy, které tento věk provázejí. Nevím, jestli je zaždý starý muž
tak protivný a nevraživý, ale já ho vyfasovala.
Po tak dlouhém manželství na rozvod pochopitelně nemyslím, ale vražda mě občas napadne.

Nevěra přes internet

(Patricie, 20. 8. 2008 9:31)

Dobrý den, před 4roky jsem se seznámila se svým manželem po třch měsících jsme spolu začali bydlet a po roce jsem otěhotněla a brzo jsme se vzali. Už v tu dobu chodil a seznamky a internet kde si psal se ženami a nechával si posílat hambaté obrázky.Vždy sliboval že toho nechá, pak vždy chvíli sekal latinu.Malýmu je dnes rok a půl a znovu se tu objevuji inzeraty na seznamce a tel čísla uložená pod mužskými jmeny které patří ženám. Přišla jsem i na inzerát a tak jsem se tam přihlásila pod nikem a psala jsem si sním když byl na noční, řekl že svou rodinu miluje a nechce jí stratit ale že mu jde o sex a chtěl se semnou sejít.Což jsem nevydržela a přiznala jsem kdo jsem.Manžel přišel s kytkou a sliboval opět že se změní a že nás nechce stratit. Ale mě je z toho špatně a evím co mám dělat nechce se mi být s člověkem kterému budu věčně odpouštět a sama se trápit. Spíme spolu 3 do týdne ale on považuje za správne aby jsme spolu spali 1-2denně což si myslím, při dítěti a domácnosti a náročnosti mého mažela aby bylo vše bez chyby...jednoduše jsem večer unavená. Abych nezapoměla mě je 22 a manželovi je 33 myslela jsem si při jeho rozlítané minulosti, kdy měl mnoho žen, že bude klidnější i já byla jeho milenka, ale v době kdy jejich vztah končil nebo mi to aspon tvrdil. Nevím jak mám vše řešit nechci odejít jen tak pořád ho miluju.

Neví co bude

(Alena, 20. 8. 2008 6:21)

Ahoj, budeme s manželem 11 let a před tím, jsme spolu také chodili. Já sem byla jeho pořídné chození a on můj předtím skoro také. Máme spolu 2 děti. Vše bylocelkem v pohodě, ale tak 23 měsíce už pozoruji, že je ke mě celkem chladný i když sex u nás nechyběl, ale co si uvědomuji spíše, že jsem to chtěla já. Teď jsme spoli měli 14 dní dovolenou a bylo to peklo, pořád někam chodil a pil, připadalo mi to,že se mnou nechce být doma , jen jsme se štvali a u známých na chalupě,když se opil mi řekl, že už mě nemiluje. Jsem z toho celá hotová, protože i když jsme se hádali, tak prostě jsem si byla jistá, že jsme prostě spolu. Najednou mi dochází různé věci, mobila má pořád u sebe a neustále chodí kouřit do sklepa. V neděli jsem si s ním chtěla promluvit, ale neměl mi co říct, spíš jsem mluvila já. Na otázku jestli se mam odstěhovat,takmi řekl, že půjde on. Věřila jsem si a myslela jsem, že o té možnosti nebude vůbec uvažovat. Prostě je mu to jedno. Tak tu okolo sebe chodíme,komunikujeme co a jak v práci, ale žádný náznak lásky. On musí cítít, že jsem z toho smutná, ale nedělá nic. A včera večer mi řekl, že jede k ňejakému kamarádovi, když jsem se ptala ke komu, tak, že ho stejně neznam.
Ráno zapomněl mobila v ložnici, odeslané zprávy vymazané a v doručených- za chvíli jsem tam, jsem zvědav co bude až přijedu.
Když večer odjel, tak jsem plakala, tedy moc se mi chtělo, ale vůbec to nejsou slzy, jen jsem neš´tastná, že ho ztrácím. Když přijel, tak jsme zase normálně komunikovali, jako kdyby nic. Až teď ráno mam asi trochu důkaz je mi hrozně. Nevim, jestli to mam nechat plavat a nic zatim neřešit, ráda bych v tom měla už jasno, aby se mi ulevilo. Ale moc bych chtěla aby vše bylo jako dřív.

nevím jak dál

(Kei, 19. 8. 2008 16:59)

Dobrý den,potřebuju radu,podporu,...Jsme spolu 15let, z toho 5let manželé.Máme 4letou holku a na cestě je druhý přírustek,takže jsem na mateřské a manžel přes týden jezdí kamiónem a doma je jen o víkendu.Poslední dobou je to mezi námi zvláštní,asi tak 2-3měsíce,co chodí na různé akce,narozeniny,fotbálek,...opravdu pravidelně.Já jsem sice hodně tolerantní,ale co je moc je moc.Domů chodí opravdu pozdě,někdy i ráno,a když byly někdy fotky z akce nebo co jsem zaslechla tak jsem zírala,prostě hlavní hvězda.A teď do toho po něm jede 19-náctka,mu je 32let,prostě jak mi teď řekl, stačilo by jen lusknout a jsou v sobě,přečetla jsem si tři zprávy od ní,první ,,něco"má zůstat jenom mezi nimi a druhá,třetí kdy se uvidí,jestli půjde do hospody.Tento víkend hrali nohejbal,řekl že si po akci dá dvě tři piva a přijde,jěště jsem mu večer volala a došel až nad ránem,no sotva chodil.Večer mu volá devatenáctka jak mu je,...pak přišel za mnou a že nevíš kdo mi volal.Nevím co se děje,to že má kamárádky já mám zase kamarády,ale tohle je moc,říká že nic nebylo ale ten červíček tam je.Připadá mi že se snaží něco dohnat, protože mi furt připominá a vyčítá co bylo před 10lety kdy jsme spolu začínali,tehdy jsem já řádila,bylo mi 16-17let,jo šla jsem třeba párkrát s kámarádem na kafe,na pivo když byl na vojně,ale s nikým jsem se neobjímala a neřádila až do rána jak on teď.Dokonce mi právě teď vyčetl vojnu že on tam šel vlastně jen kvůli mě,že mi tím chtěl něco dokázat. Jestli se přece cítí tak ochuzený životem tak proč si pořizoval nás,ale na to mi řekl,že on by jěště počkal, s dětma,atd....že to byl můj plán.Život teď bere jako velkou zábavu,jak nastane nějaký problém,s malou,v domácnosti se něco pokazí tak je hrozně zle.Já jsem s nervama v ....jsem unavená,všechno mě bolí,můžu každým dnem rodit a on dělá tohle,žádná podpora,pomoc,nic. Nevím co mám dělat,nemám kam jít,že by jsme si na čas dali od sebe volno,ale kvůli dětem to nejde.Jediné co mě napadlo je bývat spolu ale rozejít se,prostě jediné co by nás spojovalo jsou děti,dát mu tu svobodu po které touží.Ptám se pořád sama sebe ,,je to moje vina?" on říka půl na půl

pro En.

(věra, 14. 8. 2008 22:36)

Asi máš pravdu, ale když je člověku těžko i srdce, tak se tady vždycky najde někdo, kdo Tě trochu potěší. To trápení asi stejněš misímevyřešit sami, ale ono to jde velice těžko.Objednala jsem se do poradny, manžel zatím odmítá jít- prý co by tam říkal-on jer v pohodě, on podvádí mě, všechny trable může probrat s milenkou, ale s kým mám své trápení probrat já? On se mnou odmítá komunikovat, podle něj není co řešit.Tak mi snad v poradně poradí co mám dělat abych se nezbláznila. Všem děkuju za povzbudivá slova.

Pro věru

(En., 13. 8. 2008 16:00)

S poradnou žádnou zkušenost nemám, proto jsem se nejdříve obratila na tady tu a bohužel jsem zjistila, že to tady vedou nějaký adolecenti jen tak z nudy a ze srandy..škda!.. ale je možné, že tu člověk spíš natrefí na fajn lidi, které je sem zavedlo podobné zoufalství. ach jo..

Slib

(Mari, 12. 8. 2008 13:28)

Dobrý den! Než jsme se s manželem vzali, hodně mi nasliboval, ale já ho vždy prosila jen o jedno. Je z vesnice a já z většího města. Slíbil, že když vydržím pár měsíců na vesnici, tak pak půjdeme pryč. Je to rok a nic a navíc mi nedávno řekl, že nikam nepůjde a jestli chci jít já, tak sama a s rozvodem. Manžela nadevše miluju a nechci o něj přijít. Navíc máme doma 2 malé děti. Žijeme s jeho rodiči a to taky není dobré ... Nevím už, co si počít, protože já si tady nikdy nezvyknu. Připadám si jako ve vězení. Jen brečím, špatně spím a navíc trpím nechutí k jídlu. Nechci, aby to došlo daleko. V minulosti jsem se už léčila na psychiatrii. Bojím se hlavně o děti, protože vím, že mě potřebují a nechci je zklamat !!! Vím, že je těžké mi poradit, ale i tak to zkouším. Moc děkuju !!!

Virtuální nevěra

(Vladka, 5. 8. 2008 22:45)

Žiju s manželem 7 let,rok jsme manželé..Před pár dny jsem se dozvěděla,že se virtuálně zamiloval.Nedokázal mi to tajit.Začalo to kamarádským povídáním a skončilo láskou.On nechce opustit rodinu,ona také ne.Popravdě nevím,jak se s tímto faktem mám vyrovnat.Tvrdí mi,že mě také miluje,ale má pocit,že ona je ta pravá..Znaji se jen z fotografií.Ale na druhou stranu se bojí,že o mě příjde.V hlavě mám zmatek a nevím jak dál.Chci s ním i přesto všechno zůstat.Virtuální vztah ale nechce ukončit.Moc mě mrzí,že taková situace nastala,když už si něčím podobným prošel v prvním manželství.Budu moc ráda za radu.Děkuji

pro věru

(jana 2, 5. 8. 2008 22:36)

milá věro, mám zkušenost s manželskou poradnou. myslím, že by vám mohli pomoci, jen neotálejte a běžte tam co nejdříve. my jsme tam šli pozdě, byla jsem už odstěhovaná a dodnes nejsme spolu. asi už nebudeme. ale vy máte ještě šanci. jsou tam odborníci, kteří mohou pomoci více než jakákoliv kamarádka.

prosím o pomoc

(vera, 5. 8. 2008 18:58)

Jano, díky za hezká slova, já už jsem vyzkoušela za ten poslední rok skoro všechno,nechala jem manželovi 2 měsíce na rozmyšlenou a na ukončení vztahu navrhla jsem mu několik řešení-at se odstěhuje k milence, že budeme bydlet spolu doma ale žít si každý svůj život. i když popravdě si to neumím představit-že budu dělat že o ničem nevím a když vztah ukončí, slíbila jsem mu, že mu nikdy tuto část našeho soužití nebudu připomínat. Níja se nerozhodl, vlastně ano, chce býs se mnou s dětmi, neustále říká že vše ukončil ale stále jí píše nepředstavitelně erotické sms, jezdí za n í alespon na odpoledne, když nejsem doma, opakovanš si volají. Navrhla jsem poslední možnst. navštívit psychologickou nebo manželskou poradnu. Nevím jestli to ale bude mít nejaký efekt. Manžel řekl že se mnou klidně půjde, ať si nějakou poradnu seženu. Tak nevím...Máte,prosím, někdo zkušenost s poradnou a je vůbec možné jeětě takto narušený vztah zachránit???.Děkuju

už dva roky se nemohu rozhodnout

(Jana, 5. 8. 2008 18:51)

Dobrý den. Byla jsem s manželem 13let, máme dvě děti, 5 a 9let.Nemohli jsme se shodnout v našich prioritách. Já chtěla opravovat dům a on jen kupovat auta.Byl na mě hrubý, protože jsem s ním nechtěla spát a já s ním nechtěla spát, protože byl na mě hrubý.Potkala jsem přítele, byl na mě hodný a děti ho mají rády. Po dvou letech, co jsem manžela podváděla jsem se odstěhovala. Rok a půl jsem žila s přítelem, který ale měl velké dluhy a tak jsme byli pořád bez peněz. Tak si našel byt a odstěhoval se. Zkoušela jsem několikrát návrat k manželovi, u kterého cítím rodinné zázemí a hospodárnost s penězi, ale sex s ním mě neuspokojuje. S přítelem se stýkáme i nadále. Manžel mi dal ultimatum, mám se do týdne rozhodnout, s kým budu žít. Nenávidím se, že jsem tak nerozhodná a že jsem oběma mužům ubližovala a mám obrovské výčitky svědomí. Vůbec se mi nelíbí jak žiju a neumím to změnit.Každý můj pokus skončil tam, kde začal. Už opravdu nevím jak dál.

Pro Věru

(Jana, 4. 8. 2008 15:18)

Věro, jsem ráda,že jste mi odpověděla. Musím říci,že Vás obdivuji, já stále věřím v to, že je pouze u mailování a chatování, že to ještě s žádnou dále nezašlo. I když vím,že my jsme se také takhle seznámili, nejdříve si psali,pak už to nestačilo tak se setkali a byl konec. Rozvod a nové manželství. Právě proto mám takový strach, také ho mám moc ráda a nechtěla bych o něho přijít. Zase si ale říkám,že to nemohu akceptovat, že mám také nějakou svoji hrdost, proč se mám nechat takhle ponižovat. Teď jsme se o víkendu domluvili, že si dáme ještě šanci, že uděláme tlustou čáru, já že na to zapomenu a jemu jsem řekla,že doufám,že s tím skončí, že jestli na něco přijdu,tak už to neustojím. Ať i on nám dá šanci, ať si mohu zase vážit a být na něj pyšná jako dříve. Tak teď je to v jeho rukách, já snahu mám, uvidíme, co my osud nachystal. Držím Vám moc palce, aby jste to ustála, protože to přesně vnímám jako Vy. Zjistila jsem, že jsem žárlivá,dříve jsem tento pocit neznala. Hodně pevné nervy a hodně štěstí!!!!

co se tak změnilo?

(elen, 3. 8. 2008 15:26)

dobrý den...
se svým manželem se známe 8 let,jak je to asi většinou,ty začátky jsou krásné a sladké a to "novéů nás láká.
jsem manželkou 4,5 roku,a mladou maminkou jsem se stala už ve 20 letech.mám 4 a 2 leté děvčátka.
Pořídili jsme si dům na splátky,první patro udělali podle svých představ,koupili si si psa,zůtulnili zahradu...
ted se mi sřtává něco,čemu se moc moc bráním,ale už nemám sílu.
můj muž má ne časově,zato psychycky náročnou práci.je sice doma již kolem 14,hodiny doma,ale zato chce sedět,dívat se na zahradu,plavat v bazénu,jezdit po víletech!
nic proti tomu nemám,líbí se mi život,jaký vedem,ale teď si začínám klást otázku,kde jsem já???
vařím,peru,starám se o holky o to,aby vše fungovalo jak má,snažím se být vzornou matkou,snachou,manželkou...
kde se podělo to,co mě vzrušovalo na mém muži,kde jsou ty gesta,které mě skládal,ty pohledy a pohlazení,ta romantika a chu´t se právě s ním milovat???
nikdy jsme se nepodvedli, v to věřím,a ani nechci.
ale chci pohladit,poplácat,poděkovat.
proč uš to neumí,proč?
co se tak změnilo???
nemám chut se s ním milovat,hladit ho,smát se vedle něj,hýčkat ho,protože on mi to taky nedělá.
ale chci,moc chci zase zažít ten buchot srdce,když se oběvý ve dveřích...

pro Janu

(Věra, 2. 8. 2008 10:38)

tak to jsme na tom skoro stejně, jen já toto vše zažívám se svým prvním manželem.Celých 25 let manželství byly z mého pohledu hezké roky.Jezdili jsme a stále jezdíme lyžovat. , v létě stanovat, na kola, chodíme se psem na procházky, s dětma jsme jezdili pod stan od jejich 2 let, naučili jsme je mít rádi přírodu, nyní už jezdíme na dovolené sami, chodíme do kina, do divadla, večer dokážeme spolu sedět na terase, dívat se do lesa a hezky si povídat, pak se jdeme vykoupat, manžel nechá mobil na stole a já mu do něho bohužel vlezu a tam si přečtu, jak píše milence-"jsi má nejbáječnější ženská mého života, myslím na tebe., chci se s tebou milovat, budu tě celou noc držet v náručí" .No a pak se chce se mnou v noci mazlit a milovat. Nemůžu tomu uvěřit , jak tohle dokáže.Strašně to bolí. Celý tento dvojí vztah se mnou nechce řešit.Neví co pořád já chci řešit,říká, že chce zůstat se mnou ,mě vůbec neodpovídá, ale vztah z milenkou neukončuje.Ani já nevím co mám dělat. I přesto že mi tolik ublížil ho mám stále ráda ale nevím jestli mám šanci soupeřit s jeho milenkou. Navíc já jeho milenku znám už několik let,běžne jsem s komunikovala, je to žena jen o 2 roky mladší neý jí, není to žídná mladá holka která jde po penezích- i kfyž tato jeho milenka je rozvedená asi 20 let a manžel ji evidentně finančně podporuje, má velmi hezky vztah i k jejim dětem, opakovaně o nich doma mluvil a já s našimi dětmi jsme se jim snažili pomoct. O to je to horši. Přečetla jsem snad všechny články o nevěře, co dělat atd. Jako správná podváděná ženská dělám všechno co dělat nemám. Zatím jsem pouze nedojela za milenkou a nepopovídala jsem si s ní co vlastně chce ona. K tomu doufám nenajdu odvahu abych neponížila sama sebe. Stačí jak mě ponižuje manžel. Prosím poradte mi nněkdo nebo alespon napište pár hezkých rádek.Děkuji Věra

ISQ, sms, e-maily

(Jana, 31. 7. 2008 13:03)

Nevím jak se zachovat. S manželem jsem se seznámila před sedmi lety. Na internetu. Oba jsme v té době byli on ženatý, já vdaná. První jsem se rozvedla já, soužití s alkoholikem to bylo jen přežívání. Děti již byly velké a plnoleté. Můj přítel mě pochopitelně následoval , zamilovali jsme se. On v té době měl ještě nezletilé syny, rozvod se protáhl. Nakonec od rodiny odešel ke mě a po dvouletém soužití jsme se vzali. Nebyli to začátky jednoduché, jeho rodina mě těžko přijímala, rozbila jsem mu manželství. Navíc jsem otěhotněla,ale vzhledem k našemu věku jsme si dítě nenechali. Dost těžko jsem se s tím vyrovnávala. Dnes je již ale vše ok, patřím už do rodiny a on do mé,veškeré vazby fungují tak jak mají. Jeho kluci k nám jezdí, o nic je neošidíme,mo prostě ideální stav, vše klapalo. Až do nedávna. Náhodou při jízdě v autě mu pípnul mobil a já si přečetla zprávu. Nakonec se přiznal,že se seznámil s nějakou ženou při parkování, od března že si píší sms. Byla jsem hotová. Měsíc jsem nestála za nic. Jeli jsme na dovolenou a já doufala,že se tam vše urovná a bude zase dobře. Vzal si s sebou ale notebook a každý večer u něho seděl. Když jsem prošla, shodil vše na lištu. Bylo mi to podezřelé,tak když vyjel na kolo,tak jsem zapátrala a zjistila,že si posílá e-maily a komunikuje přes ISQ s několika ženami. Dokonce jim i poslal fotku! A píše si s nimi na lechtivá témata. Dokonce ho jedna vyzývá k setkání a on jí napsal,že už to zažil a skončilo to rozvodem,že by se to mohlo opakovat. Jsem z toho úplně vyřízená! Myslela jsem,že se milujeme, že jsme po letech dosáhli stavu, kdy můžeme být šťastní a teď tohle. Bojím se co bude dál. Vůbec mu teď nic nevěřím. Když jsem na něho uhodila, tak zatloukal. Až když jsem mu ukázala důkaz,tak řekl,že o nic nejde, že SE BAVÍ !!! Jak mu mám věřit,že mě má rád, když za mými zády otevřeně flirtuje s jinými? Nemůžu se s ním od té doby ani milovat. Co mám dělat?